COOKIES PRO PŘÍJEMNÉ NAKUPOVÁNÍ

Odsouhlasením cookies (preferenčních, statistických a marketingových) vám usnadníme používání naší webové stránky. Můžeme pracovat s vašimi kontaktními údaji, mimo jiné za pomoci služeb společnosti Google. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení cookies najdete TADY.

ZBOŽÍ V AKCI

běžná cena 553 Kč (23 EUR)
Cena 442 Kč (19 EUR)
skladem
běžná cena 1 004 Kč (42 EUR)
Cena 220 Kč (9 EUR)
skladem
běžná cena 553 Kč (23 EUR)
Cena 442 Kč (19 EUR)
skladem

NOVINKY

arr3Vánoční poradna  1. Jak vybrat dekorativní a vánoční osvětlení 2. Výhody LED oproti žárovce 3. Volba délky... arr3LED osvětlení na baterieLED světla na baterie jsou naprosto jedinečnou náhradou za osvětlení na elektrický přívod. Krápníky,...

KONTAKT

PORADENSTVÍ - vánoční osvětlení
po-pá 9:00-17:00 hod
tel: +420 603 243 853
info@dexys.cz

» Vánoční stromeček
Vánoční stromeček

1. Historie vánočních stromků

K Vánocům patří strom. Proč právě strom? A proč právě jehličnatý? Přesný důvod snad nikdo neví. Možná právě proto, že strom spojuje všechny tři části světa: svými kořeny zasahuje do země, pozemský svět symbolizuje kmen a korunou je spojen s oblohou. Z jiného pohledu by to mohlo znamenat jakési duchovní propojení mezi Peklem, Očistcem a Nebesy.

 

Pro jehličnaté stromy je charakteristická věčně zelená barva, tedy symbol věčného života. Jako vánoční symbol se strom do Čech dostal v 19. století z Německa. Ten úplně první údajně v roce 1812 nazdobil režisér Stavovského divadla Leibich. Tento zvyk znal z rodného Bavorska. Zdobení stromečku se potom začalo objevovat nejdříve u české šlechty, pak asi ve 40. letech 19. století v měšťanských domech a asi o 20 let později i na českém venkově.

 

 

V Praze ho lidé nazývali „Kristovým strůmkem“. Stará legenda vypovídá o vzniku vánočního stromečku. Opat Kolumnám z Luxeuilu a Bobba, který se narodil v 6. stol. v Irsku, misionářsky působil v Bretani a Burgundsku. V té době toto území bylo pohanské a on chtěl obyvatelstvu přiblížit svátek narození Krista.

 

Starobylý jehličnan, který tamní obyvatelé uctívali o zimním slunovratu jako svou modlu, nechal ozdobit v den narození Ježíše zapálenými pochodněmi ve tvaru kříže. Oslnivá zář přilákala spoustu lidí a Kolumnám jim vyprávěl příběh o narození malého Ježíška. A snad proto se také jehličnan stal vánočním stromem.

 

V dnešní době si už Vánoce bez zdobení vánočního stromečku neumíme ani představit. V minulosti se ponejvíce používali jedličky a odborníci je doporučují i dnes pro jejich pěkný vzhled a především dlouhou trvanlivost. Rovněž žádané jsou borovice lesní a černá, jejichž jehličí neopadává ani v teplém a suchém prostředí. Ze Severní Ameriky pochází smrk pichlavý, a na rozdíl od našeho smrku ztepilého si také dlouho uchovává jehličí v dobrém stavu.

 

2. Umělý nebo živý stromek

Většina starších dětí, ale také dospělých se pře o tom, zda je lepší umělý či živý vánoční stromeček v bytě. Jistě mají obě varianty spousty výhod a také nevýhod. Umělý stromeček preferují většinou bezdětné rodiny anebo též starší lidé. Umělý stromek kvůli jeho ekologičnosti a dlouhé (mnohaleté) životnosti upřednostňují lidé, jež nechtějí ani trošičku škodit životnímu prostředí.

 

Co hovoří pro umělý vánoční stromeček? A co proti?
Z umělého stromečku neopadává jehličí a nemusí se zalévat. V případě opatrného zacházení ze svíčkami by neměl ani shořet. Jeho větvičky také vydrží větší nápor umělohmotných baněk. Koupit se dá v cenové relaci od několika set až po několik tisíc korun.

 


Mezi výhody umělého stromku patří, že si můžeme nejen zvolit velikost, ale také stromeček s určitou hustotou větviček. Všechny větvičky jsou podobné a stromek je perfektně symetrický. Proč dávají přednost umělému stromečku starší lidé, je jednoduší průběh povánočního úklidu.

 

Výhodou umělého stromečku je jeho skladovatelnost a skladnost, kdy, narozdíl od vyhození stromku ke kontejneru, putuje umělý stromek do skříně anebo na půdu. K nevýhodám patří, že z něj nelze odseknou či odstranit nepohodlnou větvičku. Dokonce se stromeček nedá ani zkrátit. Poslední, ale zásadní nevýhoda umělého stromku je, že vůbec nevoní. To se dá ovšem také eliminovat umělou lesní vůní.

 

3. Aby stromek vydržel

Aby stromek vydržel co nejdéle pěkný, je dobré vědět, že není až tak důležité, kdy je uříznutý, ale jak je uskladněný. Pokud jsou uchovávány při teplotě asi 5 °C, vydrží svěží i několik měsíců. Aby co nejdéle vydržely, měly by se uchovávat na balkoně či v garáži a hlavně v kbelíku s vodou. I v době, kdy už zdobí náš byt, by měly být postaveny ve stojanu s nádrží na vodu.

 

Šikmým seřezáváním kmene zbavujeme stromek cévek, které vedou vodu do stromu. Hodně lidí začalo upouštět od řezaných stromků a častěji se v domácnostech objevují jehličnany v květináčích, které se po Vánocích přesadí ven do země. Ve větší míře se také rozšířilo používání umělých stromků.

 

 

4. Zdobení stromků

Zvyk zdobit vánoční stromek přišel do českých zemí, jak jsme již psali výše, na počátku 19. století, nejspíše z Bavorska. Ve 30. letech téhož století už byl tento obyčej běžně rozšířený, avšak spíše mezi měšťanstvem. Vánoční stromky se zpočátku zdobily ryze přírodními ozdobami - cukrovím, panenskými jablíčky, pozlacenými nebo v mouce obalenými ořechy či šiškami.

 

Hvězdy, řetězy a různé květy se vyráběly z papíru, látky. Zavěšovalo se na stromeček pečivo nejrůznějších tvarů a druhů - perníčky, vizovické figurky, preclíky. Také se používaly vánoční ozdoby vyrobené z ořechových skořápek, zrní, slámy, koření, kukuřičného šustí.

 

 

Skleněné ozdoby přišly ke slovu až kolem poloviny 19 století. Jednalo se o další možnost užití navlékaných skleněných broušených perlí, později též vinutých perlí (různé postavičky, zvířátka atd.) a zejména pak perlí voskových - foukaných skleněných perlí plněných voskem, uvnitř stříbřených a na povrchu často pestře zdobených studenou malbou.

 

Novinkou, která se na trhu prosadila po první světové válce, byly malované vánoční ozdoby z tvrdého kartonu polepené skleněnou balotinou (drobnými posypovými kulatými perličkami o velikosti kolem 1 mm). Situace se zcela změnila ve třicátých letech, když roku 1931 začal Sklářský ústav v Hradci Králové výrazně podporovat rozvoj výroby foukaných vánočních ozdob.

 

Tato produkce nabyla velmi rychle na významu. A v roce 1933 již z Česka směřovaly ozdoby do zahraničí a objem vývozu neustále stoupal (především do USA). O mnoho let později se začal používat umělý sníh, průmyslově vyráběné řetězy a prý pro naši zemi typické čokoládové kolekce figurek.

 

I osvětlení prošlo vývojem. Naši předkové zapalovali louče obalené červenou vlnou. Počátkem 18. stol. se začali používat voskové svíčky. Koncem 19. stol. se objevily první prskavky, pak elektrické svíčky. Nejnovějším trendem jsou vánoční světelné řetězy s LED světelnými zdroji.

 

NDg3NTg1